Tyto stránky používají k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte.

 hypoteční kalkulačka

Kladno - 1 600 000 Kč | 2,79%, Praha 9 - 4 080 000 Kč | 2,79%, Praha 1 - 8 900 000 Kč | 2,89%, Svitavy - 950 000 Kč | 2,99%,
*realizované úrokové sazby našich klientů
Brno - 1 200 000 Kč | 2,49%, Praha 4 -  3 100 000 Kč | 2,79%, Praha 7 - 300 000 Kč | 2, 99%, Praha 2 -  6 000 000 Kč | 2,99%,
*realizované úrokové sazby našich klientů

Blíží se konec ledna a s ním i jedna důležitá povinnost nejen pro nové majitele nemovitostí. Je jí podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí (dříve se používal termín daň z nemovitosti).

Mnozí se s formulářem setkávají nyní poprvé a určitě uvítají rady, do kdy je třeba modrý formulář podat a kdo musí tuto povinnost splnit. Pro většinu daňových poplatníků se letos nic nemění, drobná novinka se týká podmínek osvobození od daně. Kvůli změně koeficientů není třeba přiznání podávat.

Co se mění v roce 2020

Od 1. ledna letošního roku se změnily podmínky osvobození pozemků s vybranými krajinnými prvky. Osvobození pozemku je nově možné uplatnit v rozsahu krajinného prvku, a to skupiny dřevin, stromořadí, travnaté údolnice, meze, příkopu, mokřadu, pokud bude tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků. Dále místo pozemků, které nelze žádným způsobem využívat, jsou osvobozeny příkopy, mokřady, močály, bažiny, skalní útvary, rokle a strže, pokud jsou na pozemcích ostatních ploch mimo zastavěné území obce a nejsou užívány k podnikání. Zůstává rovněž osvobození pozemků, na nichž se nachází ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně.

Kdo má pozemek s evidovanými krajinnými prvky, může osvobození od daně z nemovitých věcí uplatnit už za zdaňovací období roku 2020. Pokud pozemek v evidenci ekologicky významných prvků není a nebyl do konce loňského roku podán podnět (žádost) pro jeho zapsání na Státní zemědělský intervenční fond, osvobození na rok 2020 nelze uplatnit. Jestliže bude podnět k zaevidování krajinného prvku podán letos, bude citované osvobození možné uplatnit až na rok 2021. Nicméně platí, že dřívější rozsah osvobození dle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých věcí je podle přechodných ustanovení zákona aplikován do konce roku 2021. Je tedy umožněno po přechodnou dobu aplikovat osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) za různých zákonem stanovených podmínek, tj. ve znění účinném před novelou zákona, stejně jako ve znění po nabytí účinnosti novely zákona. Detailní informace k novele najdete na stránkách finanční správy.

hypoteční kalkulačka

Někde si hodně připlatíte

Poměrně velkému počtu lidí se letos výše daně změní. Po 18 letech se zvyšuje daň ve většině pražských městských částí, někde až dvojnásobně. Zatímco u bytů zůstává v některých městských částech daň stejná, u nemovitostí, které jsou používány k podnikání, se daň z nemovitých věcí zdvojnásobuje v celé Praze. Kromě Prahy vzrostla daň z nemovitých věcí ještě v dalších třech okresních městech (Ústí nad Orlicí, Cheb a Plzeň). Zatímco v Ústí nad Orlicí si připlatí všichni občané, v Chebu jen podnikatelé v průmyslu a službách a v Plzni majitelé konkrétních 40 objektů, které jsou nově připojeny k vodohospodářské infrastruktuře. Zde si můžete zkontrolovat, jestli se vás změna týká.

Koho se povinnost týká

Kdo tedy musí podat daňové přiznání? „Především ti, kteří v loňském roce nově nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Povinnosti vyplnit daňový formulář se však nevyhnou ani ti, kteří na již dříve přiznané nemovitosti provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně,“ připomíná Petra Horáková Krištofová, webmasterka portálu Hypokalkulačka.cz. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je také změna výměry parcely na základě revize katastru nemovitostí. I část budovy nebo inženýrské stavby, je-li dokončená a užívaná, je předmětem zdanění.

Ti, kteří nemovitou věc darovali, prodali nebo jinak pozbyli, nemusí v některých případech podávat přímo daňové přiznání. Pak stačí, když finančnímu úřadu ohlásí změnu ve vlastnictví nemovitosti formou oznámení v písemné podobě. Kdo se z podobných důvodů některé nemovitosti zbavil, ale v tom samém kraji vlastní ještě jinou nemovitost, musí podat takzvané dílčí daňové přiznání. 

Kdo přiznání podávat nemusí

Všichni, kteří již v minulosti daňové přiznání podali, a od té doby se u jejich nemovitosti nic nezměnilo, se znovu přiznávat nemusí, týká se jich pouze povinnost daň zaplatit. Ale to až do 1. června, přičemž částku oznámí finanční úřad majiteli nemovitosti sám. Pokud se změní místní koeficient, který určuje obec či se změní ceny půdy, ať už díky novele či změně vyhlášky, zohlední to finanční úřad přímo u výpočtu daně a podávat nové daňové přiznání není třeba.

Termín pro podání přiznání

Do kdy se musíte přiznat? Modrý formulář daňového přiznání k dani z nemovitých věcí je třeba podat nejpozději do 31. ledna 2020, letos připadá tento den na pátek. Delší lhůtu však mají ti majitelé nemovitostí, u kterých sice došlo ke změně v loňském roce, ale zápis do katastru bude proveden až v roce letošním. Ti pak musí daňový formulář odevzdat nejpozději do tří měsíců po měsíci, ve kterém byl zápis do katastru proveden.

A pozor, za pozdní podání či opomenutí povinnosti hrozí pokuty. Jestli však stihnete podat daňové přiznání do pěti dnů po termínu, vyváznete bez sankce. Bez rizika pokut tak lze letos přiznání podat ještě 7. února. Poslední den však musíte na finanční úřad sami, počítá se totiž den doručení úřadu nikoli datum poslání. Když to nestihnete, čeká na vás pokuta ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, maximálně však 5 % vyměřené daně a nejvýše 300 tisíc korun. Pokud však takto vypočítaná pokuta nedosáhne 200 korun, správce vám ji nepředepíše.

A pokud daňové přiznání k dani z nemovitých věcí nepodáte vůbec, musíte počítat s tím, že vás to bude stát minimálně pětistovku. Na polovinu se pokuta sníží v případě, že tiskopis podáte do 30 dnů po termínu a zároveň nemáte u finančního úřadu žádné prodlení s jinou povinností.

Většina lidí si může vybrat, jakým způsobem přiznání podat, jestli na papírovém modrém formuláři, či v elektronické podobě. Ale pozor, kdo má zpřístupněnou datovou schránku, musí podat i toto daňové přiznání pouze elektronicky. Kdo tak neučiní, riskuje pokutu. Nejprve dostane od správce daně výzvu, aby daňové přiznání podal elektronicky, a v případě, že to neudělá, dostane pokutu ve výši dva tisíce korun. Nejjednodušší je využít aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), která zkontroluje i formální správnost vyplněného formuláře. Dílčí daňové přiznání je možné podat pouze v listinné podobě, neboť u tohoto podání nebyl správcem daně stanoven formát a struktura datové zprávy.

Daňovou složenku (poštovní poukázka A) můžete uhradit na každé poště bez poplatku. Zaplatit lze i bankovním převodem, využít můžete i předtištěný QR kód. Ten usnadní vyplnění správných údajů bez chyby, doplníte jen poznámku či upravíte datum splatnosti. Dalším způsobem, jak dostát svým daňovým povinnostem je zajít do pokladny finančního úřadu a tam uhradit daň z nemovitých věcí v hotovosti.

Pokud se s platbou opozdíte, je dobré vědět, že úrok z prodlení nabíhá počínaje pátým pracovním dnem zpoždění, což odpovídá 7. červnu. V případě, kdy úrok z prodlení nepřesáhne hodnotu dvou set korun, finanční úřad jej nepředepíše.

hypoteční kalkulačka

Jak a do kdy se daň z nemovitých věcí platí

Na zaplacení daně máte ještě čas. A to konkrétně do pondělí 1. června. Nejpozději týden před termínem byste měli dostat informaci kolik zaplatit tradičně daňovou složenkou. Na tom se letos nic nemění. Kdo vlastní datovou schránku, dostane informace k platbě do ní. Stejně tak zůstává v platnosti fakt, že u koho přesáhne daňová povinnost 5 000 korun, může ji rozdělit na dvě splátky. Tu druhou pak musí uhradit do konce listopadu.

Už čtvrtý rok můžete využít také elektronickou poštu. Kdo platí daň převodem z účtu, může požádat o zaslání informací pro platbu daně na e-mail. Netýká se těch majitelů nemovitostí, kteří si nastavili placení přes SIPO. Údaje zaslané na e-mail (v PDF) jsou obdobné jako na alonži složenky, tedy stanovená daň, výše nedoplatku/přeplatku, údaje pro placení daně včetně QR kódu, umožňujícího platbu daně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilních platebních aplikací. Kdo má o službu zájem, musí vyplnit Žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem a podat ji na příslušný finanční úřad nejpozději do 15. března 2020. Pak již nedostane do schránky složenku, ale informace k platbě pouze do e-mailu (lze uvést pouze jednu e-mailovou adresu). Kdo vlastní nemovitosti ve více krajích, bude muset podat žádost na každý finanční úřad zvlášť.

Daň můžete zaplatit hotově na pokladně finančního úřadu, převodem z účtu, složenkou na poště, od roku 2016 i přes SIPO (Sdružené inkaso plateb obyvatelstva). Kdo chce zaplatit daň prostřednictvím SIPO, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Oznámení je třeba doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.

Jestli vlastníce více nemovitostí v jednom kraji, budete platit daň dohromady za celý kraj. Kdo vlastní nemovitosti na území více krajů, bude podávat přiznání a platit daň za každý kraj zvlášť.

Za den splatnosti se považuje den, kdy příslušný finanční úřad obdrží peníze na účet. V případě zpoždění začínají od pátého dne po splatnosti nabíhat úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současnosti tedy činí 16 %. Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně, u jednoho správce daně, za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 korun.